Bulletin ENCODu o drogové politice v Evropě

Květen 2013

ZÁLEŽÍ TO NA NÁS

Itálie je kolébkou moderního fašismu a při několika příležitostech měla vliv i na politickou budoucnost Evropy. Po znovuzvolení 87-letého prezidenta Napoletana 20. dubna se budoucnost, kterou dnes máme před sebou, zdá neuvěřitelně pustá. Příliš mnoho lidí má tento výsledek za špatný a nemorální kompromis se Silviem Berlusconim, kterého mnozí považují za úzce spojeného s mafií. V jásajícím davu vedle mediálního magnáta vidíme neustále na prvních pozicích Carla Maria Giovanardina, architekta nejhloupější a nejvíc represivní protidrogové legislativy západní Evropy.

Ve skutečnosti se zdá, že toto bezbožné spojenectví Demokratické strany a strany Lidu svobody, jak si říká Berlusconiho strana, udržuje při životě starý režim založený na dvou třetinách dvoukomorového systému. Znovuzvolením prezidenta exekutiva provedla pořádně autoritativní manévr. Dnešní Itálii lze nadále jen stěží považovat za ukázku demokracie. Nejen demokracie, ale také Demokratická strana je pod palbou kritiky.

Od nynějška bude tato junta technokratů pod dohledem prezidenta a případně cizích mocností lehce vnímaná jako překážka toho, co většina lidí chce: skutečné změny. V Itálii neexistuje žádný obecný odpor jako v Řecku, ale je tu více roztříštěná fronta jednotlivých občanů. A tato opozice neorganizovaných sil je italskou vládou vnímaná jako největší nebezpečí, protože jim připomíná rozptýlená autonomní hnutí sedmdesátých let, která nebyla zaměřená na obnovu politických stran.

Toto autoritářské převzetí je jednou z posledních snah zastavit demokratická hnutí, která doprovázejí zhroucení všech politických stran, a to zejména Demokratické strany, která zradila očekávání lidí. Další velká koalice je mnohými vnímána jako největší zrada a následně by parlamentní většina mohla reagovat jako obležená pevnost a klást odpor očekávání lidí. Smetánka italských politiků se nachází v tomto hradu.

Beppe Grillo a Ekologická levice se snad v nejbližších dnech pokusí dát dohromady roztříštěnou zemi, která se narodila v ozbrojeném boji proti fašismu, a která se opět musí postavit za svá práva. Alternativní síly Itálie a anti-prohibicionistické skupiny budou ve svém úsilí o zavedení některých pozitivních změn čelit v příštích měsících mocným nepřátelům.

Toto úsilí začne 2. května na tiskové konferenci anti-prohibicionistického hnutí v italském parlamentu, což je třeba považovat za důležitý krok k otevření diskuse a k mobilizaci za spravedlivou a demokratickou regulaci drog a spolupráci.

Novinář Franco Arminio poznamenal, že při volbě prezidenta nepřátelé ani nemusejí vstupovat do ringu. “Klerikální a fašistická Itálie nebojuje otevřeně, ale stačí jí, že její zájmy budou zaručeny. Pokud tuto práci udělá bývalý komunista, tak budiž. Zvolení Napolitana, tak jak k němu došlo, je nejtemnější stránkou našich dějin, a oslava 25. dubna (dne národního osvobození) je chůzí pozadu: od osvobození k mumifikaci “.

Co se týče drogové politiky, bude záležet na tlaku lidí, jestli budou následovat nějaké pozitivní změny. Dosáhly se pozitivní výsledky u některých rozsudků o pěstování konopí v tom smyslu, že by Itálie měla následovat směrnice EU, které považují domácí pěstování konopí za otázku osobního použití. Italské zákony byly také kritizovány na evropské úrovni, protože zrušily rozdíly mezi různými látkami a protože prahová množství látek jsou považována za nelegitimní. Země byla také obviněná z neschopnosti zavést zákaz mučení při uplatňování protidrogových zákonů.

Pan Grillo z hnutí 5 hvězdiček se vyjádřil zcela jasně o účincích prohibiční politiky:

“Srpen je měsíc výzev. Po jedné takové výzvě na podporu ochrany internetu před právními úkony, dnešní výzva se týká dekriminalizace měkkých drog. Příliš mnoho lidí bývá zatčeno a nepřijdou domů jen kvůli tomu, že si zakouřili jointa, počínaje Aldem Bianzinem a konče Stefanem Frapportim. V mnoha zemích Evropy je marihuana svobodná. V Itálii je volný pohyb tvrdých drog a zatýkání chudých lidí za jednoho jointa. V Miláně se odhaduje počet pravidelných uživatelů kokainu na 150.000. Přístav Gioia Tauro je vstupní branou pro všechny druhy drog v Evropě. K vyřešení přeplněnosti věznic by měla stačit dekriminalizace marihuany. Podivné sebevraždy a náhlé kolapsy ve vězeňské cele by měly být dostačujícím důvodem k dekriminalizaci marihuany. Žádám všechny politické síly a hnutí, které chtějí podpořit tuto výzvu, aby se co nejdříve ozvaly.”

Grillo je přítel zastánců svobodného myšlení a spolu s Ekologickou levicí a se Svobodou našemu parlamentu může teoreticky velmi rychle zničit ty nejhroznější pozůstatky minulosti. Ale to je nemožné předpovědět bez pomoci křišťálové koule. Hodně bude záviset na reakci mas.

Začneme s anti-prohibicionisty: oznámili tři hlavní demonstrace v květnu, v měsíci probuzení anti-prohibicionistů v Itálii kvůli tradičnímu Million Marihuana March v Římě a dalším akcím. V letošním roce pochod začne na náměstí Partyzánů a skončí na náměstí Svatého Jana. Bude mu předcházet tisková konference v síni Globe v italském parlamentu. Důraz bude kladen na potřebu podporovat alternativy k neúspěšné protidrogové politice, která je v Itálii obzvlášť agresivní.

Letošní demonstrace za osvobození konopí má nejen být větší než kdy jindy, ale také by měla zahájit politickou diskusi s některými politickými a sociálními silami s cílem podpořit zakládání společenských klubů konopí. Tři masové demonstrace plánované v Římě, Neapoli a Pise jsou za zrušení neslavných protidrogových zákonů, podobně jako je tomu v případě probíhajícího shromažďování podpisů za to, aby se zavedl trestný čin mučení. V neposlední řadě se už potřetí bude konat důležitá demonstrace v jižní Itálii. Anti-prohibiční Street Parade v Neapoli by mohla překlenout historickou propast mezi severem a jihem poloostrova.

Konopí jako rekreační droga je velmi populární v Itálii, i navzdory současným barbarským protidrogovým zákonům, které mnohé pěstitele a uživatele dostanou do problémů s justicí. Někteří z nich byli dokonce zabiti a mučeni kvůli pěstování několika rostlin a přes odpor davů je prohibiční frakce stále dobře organizovaná a dobře financovaná. Ale také začala přitahovat dost pozornosti v italském tisku. Budiž světlo, které padne na neobjektivní propojení vědy a prohibice, které v Itálii vedlo k oživení filmů jako Reefer Madness v podobě diapozitivů pro neurology.

Někteří italští novináři nedávno odhalili pravdu o obrovském množství peněz vynaložených vládním Oddělením pro protidrogovou politiku Itálie. Promarnilo přes 50 milionů EUR na zbytečné bizarní operace, navzdory politickým změnám přežilo tři italské vlády, a mohlo by být potvrzeno ve funkci i dnes v tomto Jurském parku.

Prohibice jako nástroj pro kontrolu a teror je v naší zemi stále velmi silná a jako poslední mohykán stále bojuje, dokonce někdy předstírá, že má vědecký základ, který prohibiční postoje nikdy neměly. Ať se ukáže pravda o jejich spoluúčasti na globální válce proti drogám. Pojďme zastavit tento pseudovědecký teror a válku proti nám. Záleží to na nás.

Napsal Enrico Fletzer

V dubnu ENCOD oslavil 20. narozeniny. Doufáme, že ty 25. oslaví ve světě, kde válka proti drogám skončila. Chcete-li vědět více o zrodu ENCOD, přečtěte si první akční plán z roku 1995.

V tomto měsíci se ENCOD bude podílet na několika akcích spojených s konopím v Itálii, Španělsku a Řecku, které podporují koncept společenských klubů konopí a reformy protidrogové politiky obecně, mimo jiné jako odpověď na krizi v různých oblastech.

Dne 25. května jsou členové ENCOD vítáni na dnu Osvobození konopí (Cannabis Liberation) v belgických Antverpách.

A konečně, všichni členové ENCOD jsou srdečně zváni k účasti na valné hromadě v Bermeo, Španělsko, od 21. do 23. června. Zaregistrujte se prosím do 15. května, pokud si chcete zajistit ubytování a cestovní služby.

Republish