Aktualne

11.3.2009

Roman Gazdík

V roce 1998 se na mimořádném zasedání v New Yorku sešli zástupci Valného shromáždění OSN, aby projednali strategii boje proti drogám na příštích deset let. Jednání pod sloganem “Svět bez drog: lze to dokázat” přišlo s deklarací, která slibovala během deseti let výrazně snížit jak nabídku, tak poptávku po drogách.

O dekádu později se počet lidí konzumujících drogy udržuje na 200 milionech, produkce kokainu vzrostla o pět procent a produkce heroinu o dvacet procent. Výnos z obchodu s drogami odhaduje OSN na 320 miliard dolarů ročně a kolabují kvůli nim státní struktury v Africe, Latinské Americe i Asii.

A svět nyní hledí směrem k Vídni, kde se dnes scházejí ministři členských zemí Komise OSN o narkotických drogách (CND), aby snahy za posledních deset let zhodnotili a představili plán postupu pro příští dekádu.

A přestože se jedná o deklaraci, která je nezávazná, stala se předmětem ostrého sporu na světové i evropské scéně. Česko bylo coby předsednická země přímo u zdroje.

Zubatá deklarace

“My v Evropě jsme zvyklí OSN trošku podceňovat. Ale zbytek světa to bere strašně vážně,” řekl Aktuálně.cz o zdlouhavém procesu přípravy deklarace národní protidrogový koordinátor a vyjednavač za ČR Kamil Kalina. “Přisuzují tomu opravdu obrovský význam. Chodily za námi delegace nevládních organizací a vysvětlovaly, jak moc to potřebují.”

Mnozí se mohou pozastavovat nad tím, v čem může být důležitá deklarace OSN, organizace, která je často označována jako “bezzubá”. Kdo se tak ptá, však zapomíná, že je to v mnoha končinách jediná multipolární mocnost s politickými pravomocemi.

Podle Kaliny nevládní organizace vidí v připravované deklaraci bič na své vlastní vlády ve třetím světě. Vznikne nástroj, pomocí kterého bude možné politiky nutit, aby splnili to, k čemu se zavázali.
Válka proti drogám vs redukce škod

Svět se v debatě o narkotikách polarizuje zejména na ose, jejíž jednu část tvoří zastánci tvrdého přístupu a tzv. “války proti drogám”, jako jsou Japonsko, Rusko, Kolumbie nebo Spojené státy.

Na druhé straně je blok reprezentovaný zejména Evropskou unií, která sice policejní akce a boj s překupníky neopomíjí, důraz však klade především na prevenci, léčbu a takzvanou harm reduction (redukci škod), tedy snahy o zajištění “zdravých narkomanů” poskytováním čistých jehel či dalšího “nádobíčka”.

Podle odborníků zde jde o dva ideologické přístupy. Jeden se – podobně jako heslo OSN z roku 1998 – domnívá, že je možné vytvořit svět bez drog. Druhý přiznává, že zde vždy budou a je nutné se s nimi naučit nějak žít.

Drogy v ČR:

extoška

Roku 2007 vydáno 160,8 milionu Kč (28,8 %) na prosazování práva

152,6 mil. Kč (27,4 %) na léčbu

141,0 mil. Kč (25,3 %) na harm reduction

48,7 mil. Kč (8,7 %) na primární prevenci

20,5 mil. Kč (3,7 %) na následnou péči

Celkem 557,6 mil. Kč

Nelegální drogu v dospělé populaci vyzkoušela pětina osob

Mezi 30,9 tisíce problémově závislých je cca 20,9 tisíce uživatelů pervitinu a cca 10 tisíc uživatelů
opiátů.

“Dnes je svět bez drog vzdálenější než kdy dříve, produkce heroinu se zvedla o 20 procent a rozšíření nelegálních drog téměř ve všech zemích od roku 1998 vzrostlo,” řekl Aktuálně.cz Peter Sarosi z Maďarské unie občanských svobod (HCLU), který propaguje změnu této politiky.

Neúspěšné desetiletí

Že se toho mnoho za posledních deset let nepodařilo, přiznávají i sami politici. Například studie Evropské komise, která bude ve Vídni představena, nenašla žádné důkazy, že by byl globální drogový problém v letech 1998 až 2007 zredukován a že by kontrola snížila celosvětovou produkci či obchodování.

K mírnému zlepšení údajně došlo v bohatších státech, naopak situace se “prudce zhoršila” pro některé jiné.

“Očekáváme, že jednání dospěje k závěrům, jejichž prosazování bude úspěšnější, než se to stalo deklaraci z roku 1998, jejíž úspěchy jsou přinejmenším velmi částečné a regionálně omezené,” stojí ve vyjádření, jež v úterý Aktuálně.cz zaslal český ministr vnitra Ivan Langer, který jede do Vídně reprezentovat stanovisko EU.

Až do poslední chvíle nebylo přitom jasné, zda se Evropská unie na společném vystoupení vůbec dohodne a Langer do hlavního města Rakouska zamíří.

Strašidelný termín

Hysterii zastánců tvrdší linie vzbuzuje zejména taktika i termín harm reduction, který v politicích vyvolává dojem, že mohou být u voličů obviněni z propagace užívání drog.

“Termín harm reduction narazil na odpor Itálie a Švédska, ačkoliv je to všeobecně používaný termín,” říká Kalina. “Členské státy se nemohou dohodnout, zda se hlásí, nebo nehlásí k politice EU, kterou samy přijaly. Prostě Entropa.”

Přestože jsou čisté jehly v mnoha amerických státech drogově závislým poskytovány, je odpůrcem jeho zařazení do deklarace z Vídně i administrativa nového amerického prezidenta Obamy. V očekávaném politickém prohlášení se tak kvůli tomuto tlaku sousloví neobjeví.

“Dostalo se to do stanoviska EU, i když méněkrát a méně důrazně, než by si přála většina zemí včetně ČR,” říká Langer. “V politické deklaraci (celého CND) ten termín explicitně není a je nahrazen opisnou definicí a termínem “podpůrné služby” (support services).
Hysterie místo fakt

Debata okolo harm reduction je podle aktivistů jedním z důkazů toho, že protidrogová politika není založena na ověřitelných faktech, ale na nepodložených spekulacích a neschopnosti a neochotě vlád přiznat minulé chyby.

“Miliony drogově závislých jsou za mřížemi a stovky tisíc uživatelů drog jsou nakaženy HIV a žloutenkou typu C, protože vlády se raději zajímají o tresty než o redukci škod,” tvrdí Sarosi.

“V mnoha zemích (porušování lidských práv drogově závislých ve věznicích je zdokumentováno např. v Rusku, Číně, Indii, Kambodži nebo Vietnamu – pozn. red.) jsou často osoby s drogovou závislostí umisťovány do pracovních táborů, násilně detoxifikovány nebo jinak trestány v nelidských podmínkách, a to v rámci takzvané léčby závislosti.”

Krachující státy

Další nevýhody současného přístupu jsou zřejmé. Země jako Mexiko, Kolumbie, Guatemala, Afghánistán nebo Guinea-Bissau jsou ohroženy v samém svém základu. Drogové násilí tu zabíjí tisíce lidí a korupce je tak velká, že státním úředníkům nikdo nevěří.

Že americkou “válku proti drogám” v latinskoamerickém regionu kritizují levicové režimy jako Bolívie, Venezuela a Ekvádor, jsme si už zvykli. Nyní se k nim však přidali i bývalí prezidenti spojenců USA – Mexika, Brazílie a Kolumbie.

Ernesto Zedillo, Fernando Henrique Cardoso a César Gaviria ve společném prohlášení prosazují podobnou politiku jako EU. Na jednu stranu agresivně postupovat proti kšeftařům s narkotiky, na druhou se zaměřit na léčbu, prevenci a harm reduction.

Republish