Bulletin ENCODu o protidrogové politice v Evropě
Květen 2014
VOLIT NEBO NEVOLIT
V příštích třech týdnech se budou politické strany v 27 zemích snažit co nejlépe přesvědčit občany, aby hlasovali ve volbách do Evropského parlamentu. Jejich úkol není snadný: od té doby, co byly poprvé uspořádány (v roce 1979), účast v těchto volbách klesla z 62 na 43 % v roce 2009. Rostoucí nedůvěra vůči “Bruselu” a jeho schopnosti najít řešení skutečných problémů normálních lidí je jako virus, který nakazí každého, kdo je nějak zapleten s evropskými institucemi – včetně těch, kteří je chtějí reformovat.
Euroskepticismus je zřejmým důsledkem skutečnosti, že Evropská unie začala jako sen politiků, ale ukázalo se, že je to noční můra pod správou technokratů. Způsob, jakým se Brusel zabývá problematikou protidrogové politiky může sloužit jako vynikající příklad tohoto procesu. Na počátku 90. let se francouzský prezident Mitterand snažil vyvinout skutečně evropskou (a tedy neamerickou) představu o drogové politice, která by zahrnovala silné zapojení postižených a zainteresovaných občanů. O několik let později se byrokracii EU podařilo přeměnit tuto vizi na tzv. “vyvážený přístup”, založený na konsensu bez zraku, chuti, vůně nebo barvy, šedém jako nebe nad Bruselem.
Tento “vyvážený přístup” zahrnuje širokou škálu často si odporujících možností, od švédského ideálu “nulové tolerance” až po modelová řešení v Portugalsku a Nizozemsku, kde je otevřeně tolerovaný prodej malých množství drog. Západní evropské vlády jsou hrdé na export programů “harm reduction” na východ, přičemž hlavní zdroj škodlivých účinků drog (skutečnost, že jsou vyrobeny, distribuovány a konzumovány nelegálně) zůstává nedotčený a nemluví se něm.
Rostoucí počet evropských zemí reguluje dovoz a distribuci konopí a jeho derivátů vyrobených soukromými společnostmi pracujícími s licencí od svých vlád, zatímco občanům, kteří je pěstují pro svou vlastní potřebu (pro léčbu) hrozí, že za to budou kriminalizováni. Ve Španělsku a v Belgii se úřady dívají jinam, zatímco občané přebírají odpovědnost za vytvoření modelu regulace konopí, která si klade za cíl zajistit veřejné zdraví a bezpečnost. Konopné společenské kluby jsou pokusná morčata zítřejší protidrogové politiky. Pokud se jim bude dařit, velké firmy budou připravené je napodobit; pokud tak neučiní, bude pokračovat represe.
Nicméně, pokud jde o protidrogovou politiku, velké množství Evropanů vkládá své naděje do EU, spíše než do svých vlastních státních orgánů. Koneckonců to byl Evropský parlament, který odhlasoval nejradikálnější soubor doporučení k ukončení války proti drogám, která kdy byla schválena nějakým parlamentem v Evropě.
Kdyby tato doporučení (formulovaná v Cataniově zprávě, podpořené většinou poslanců Evropského parlamentu v prosinci 2004) byla realizována, současné protidrogové politiky v Evropě by se zakládaly na důkazech a ne na morálních rozhodnutích. Vlády by aktivně investovaly do výzkumu a využití v současnosti nelegálních rostlin pro prospěšné účely a byl by vytvořen právní prostor pro nízkoprahové a řadové iniciativy, jako jsou konopné společenské kluby.
Na druhé straně Evropa nabízí vynikající příležitost porovnat výsledky různých protidrogových politik, které by se mohly ukázat užitečné při vytváření racionálnějších protidrogových politik. Skutečnost, že pružnější přístupy nevedly k vyšší míře užívání drog, je ten nejlepší způsob, jak znemožnit teorii prohibice jako nezbytného nástroje protidrogové prevence. Je naléhavě zapotřebí přidat k tomuto závěru srovnatelné údaje o veřejných výdajích souvisejících s drogami, aby občané v zemích s represivní protidrogovou politikou viděli, jak špatně jsou jejich daňová eura utrácená.
Skepticismus může být pochopitelným a rozumným postojem jen co se týče očekávání vůči EU. Bez ohledu na to, kolik doporučení vyplodí Evropský parlament, v konečném důsledku za protidrogové politiky a za předložení jejich filozofického základu – prohibice – hlasování parlamentu jsou zodpovědné národní vlády. Proto konečné rozhodnutí o demontáži aparátu války proti drogám bude muset být přijato na vnitrostátní úrovni, pravděpodobně pod rostoucím tlakem ze strany místních orgánů, které pochopily ničivý dopad této války na jejich komunity.
Nicméně, na evropské úrovni mohou informace volně obíhat nezávisle na ideologických omezeních, která často charakterizují národní politickou debatu. Možná že právě proto, že v sázce je méně než v hlavních městech členských států, ambiciózní poslanci Evropského parlamentu, ochotní bojovat za spravedlivé kauzy, můžou mít větší štěstí v získávání srdcí a myslí svých kolegů.
V posledních týdnech, ENCOD začal identifikovat kandidáty pro nadcházející volby do Evropského parlamentu, kteří opětovně potvrdili svou podporu Cataniově zprávě a kteří po svém zvolení budou nadále přitahovat pozornost orgánů EU k této otázce. Více než 40 kandidátů z 12 různých zemí již podepsalo náš Manifest pro bezpečnou a zdravou protidrogovou politiku. Nyní alespoň občané Belgie, České republiky, Německa, Řecka, Slovensko, Irska, Itálie, Portugalska, Slovinska, Nizozemí a Spojeného království mohou nyní hlasovat pro kandidáty, kteří souhlasí s aktivní spoluprácí na ukončení války proti drogám.
Právě proto, že účast bude 25. května nízká, bude jednodušší získat mandát. Takže ti, kteří chtějí vědět, komu dát svůj hlas 25. května, by měli v nadcházejících týdnech sledovat internetové stránky ENCOD. Můžete se také sami zapojit do kampaně a kontaktovat kandidáty ve vaší zemi (viz mapa pro další podrobnosti).
Napsal Joep Oomen
NOVINKY ZE SEKRETARIÁTU
Stejně jako mnoho členů i sekretariát ENCOD je plně zaneprázdněný organizací Global Marihuana March. Bude se konat již podeváté v Antverpách dne 10. května. Také připravujeme přestěhování naší kanceláře od 1. června, protože musíme opustit stávající prostory.
Valná hromada ENCOD se bude konal od 26. do 28. září 2014, v Goricko Art Center, Slovinsko. Viz formulář pro zápis.