Bulletin ENCODu o protidrogové politice v Evropě

AUGUST 2014

Premiér Markos je v Řecku stále živý

Používání omamných látek v Řecku je stejně staré jako samotná řecká civilizace, počínaje eleusinskými mystérii až po občasné ozbrojené konfrontace mezi bezpečnostními silami a pěstiteli konopí v krétských horách Psiloritis z poslední doby. Mladí lidé ze Zoniana se radují z toho, že hrstka Kréťanů je stále schopná porazit většinou cizí vetřelce, jako tomu bývalo s Benátčany, Turky a dokonce i s Němci. Historie těchto tvrdých chlapů se stala argumentem nezapomenutelného videa Smoke Your Myth in Greece (Zakuřte si svůj mýtus v Řecku).

Další dobrý příklad nacházíme v eleusinských obřadech na pevnině, nebo v tom, že Kréta je považována za jedno z prvních míst, kde se po pádu minojské civilizace rozšířilo užívání opiového máku. Řecko se stalo zemí vývozu hašiše v průběhu 19. století, a přestože je jeho užívání závažným trestným činem, je stále rozšířené u obyvatel Středomoří.

Řecko mělo až donedávna velmi tvrdé tresty za všechny druhy drog a v důsledku toho byly kriminalizace a stigmatizace užívání drog obrovskou sociální a hygienickou zátěží.

Na druhé straně se protidrogová politika zdá být politickou Popelkou, bagatelizovanou v hlavním proudu neustávajícího boje mezi levicovou koalicí SYRIZA a současnou vládou snažící se být v souladu s ekonomickými omezeními stanovenými trojkou EU. Ale jak v Řecku tak i na Kypru byli zvoleni do Evropského parlamentu lidi z různých stran, kteří by mohli pomoci přinést trochu pozitivní změny.

Před několika lety proběhla vlna dekriminalizace, která přinesla zásadní posun směrem k toleranci užívání drog, což pro sociální a zdravotnické pracovníky přineslo malé, ale významné změny v Aténách, které jsou hlavním městem s nejvíce viditelným společenstvím spotřebitelů heroinu v Evropě. Do té doby bylo Řecko známé svými nejdrakoničtějšími protidrogovými zákony na našem kontinentu. A v důsledku hospodářské krize se již neradostná situace stala ještě mnohem horší a statistiky ukazují znepokojující nárůst infekcí a nemocí přenosných krví.

Nový zákon vydaný v roce 2013 stále kriminalizuje uživatele a trestá je třemi měsíci a pokutou tisíc euro za malá množství i když jsou tyto látky určené pro osobní použití – činí se tak bez objektivních kritérií, kterými by se odlišilo od jiných druhů použití (je to ponecháno na úsudku státního zástupce). I když je někdo chycen s pěti gramy a prohlašuje, že je to poprvé, mohl by být takto odsouzen a potrestán, pokud nemá čistý trestní rejstřík.

Pěstování konopí pro vlastní potřebu je opět považované za přestupek a je trestané třemi měsíci vězení a tisícem eur pokuty. Z poslední doby je známý případ pacienta, kterého přistihli s mnoha rostlinami konopí, ale nebyl uvězněn, protože žalobce uznal, že je má pro léčebné použití. Na druhé straně současná vláda oznámila plány na zavedení nového zákona, který by zkrátil tresty pro velké překupníky, kterým se tresty zkrátí o třetinu, zatímco uživatelé stále čelí stejným trestům.

Skutečnost je taková, že užívání konopí v Řecku a také v sousední řecké části Kypru je natolik kulturně zakořeněné, že se stalo konzistentní součástí národního ducha obou zemí.

Řecký hudební styl rembetiko, který je doslova nasáklý hašišem, stále představuje skutečnou duši místní populární hudby s jeho nesouzvučností způsobenou opakujícími se orientálními melodiemi. Tento žánr je vedlejším produktem “megali katastrofi”, velké katastrofy, což je odkaz na neblahý výsledek řecko-tureckých válek a na odchod řecky mluvícího obyvatelstva ze západního pobřeží Turecka. Výsledkem bylo, že metropolitní populace se během několika měsíců zdvojnásobila, většinou díky uprchlíkům z Anatolie místo pozápadštěných obyvatel, jejichž příchod očekávali řecké nacionalisté.

Tady v jihovýchodním Středozemním moři věnoval nejslavnější z hudebníků rembetika Markos Vamvakaris svou slavnou píseň “Premiér Markos” politické třídě:

“Ti, kteří se stanou premiéři, zcela jistě zemřou. Lidé je uštvou za ty dobré věci, které dělají. Náš Kondylis je mrtvý. Venizelou je pryč a Demrziz nás opustil, když měl najít odpověď. Myslím, že se stanu kandidátem na premiéra. Tak se budu moci flákat po celý den a z plna hrdla jíst a pít. Budu stát v Evropském parlamentu a všem rozkazovat. Dám jim všem zakouřit nargilé, aby byli všichni úplně sjetý.”

Řecký spisovatel Ilias Petropoulos (na obrázku) strávil několik let ve vězení za poslední diktatury kvůli rozsáhlému výzkumu této podzemní kultury. Všiml si, že pro mnoho Řeků existuje hluboký vztah mezi hudbou, tancem a kouřením hašiše. Nakonec Petropoulos napsal knihu Svatý hašiš, ve které popisuje, jak toto kulturní dědictví vytváří jakousi polarizaci vyhraňující se vůči stávající moci.

“Tyto propojené síly se jen těžko vyrovnávají samy se sebou, ale doplňují se v rámci nepřetržitého vývoje – v některých obdobích jsou znehybněné v krystalické podobě, jindy jsou výbušné. Uživatelé jsou předurčenými oběťmi. Nikdo se nikdy nezeptal na jejich názor. Ale i poslední kuřák hašiše ví věci, které si nedokáže představit ani nejslavnější z profesorů. Přirozeně jsem se stejně jako všichni naučil povinné lekce na toto téma – tedy, že hašiš je satanská droga, že ti, kteří ho zneužívají, zničí svá těla, že by stát měl zarazit pašování hašiše, že soudní systém chrání naše syny, že policie nespí, aby bylo možné chránit naše pohodlí, a tak mnoho podobných věcí. Před 20 lety, když jsem psal tři odstavce o hašiši a drogové závislosti v Rembetika tragudia, jsem byl z psychologického a ideologického hlediska v rozporuplné situaci.”

Pro Petropoulose představuje podzemní kultura, kosmos ypogeios, zdroj hodnot, zkušeností a znalostí, které jsou v nepřetržité opozici vůči konsolidované společnosti. “Miluji ty šílence a kuřáky hašiše, zloděje a děvky, protože bojují proti jakékoli formě moci, ale miluji je ještě více, protože se jim daří přežívat policii i trestní právo, a to navzdory nechutné maloburžoazní morálce, ale především i přes jejich vlastní planoucí vášně”.

V dnešních době je řecká protidrogová politika reprezentovaná národní protidrogovou organizací Okana, která i přes své oficiální postavení skutečně provádí některá velmi zajímavá opatření harm reduction včetně otevření první aplikační místnosti pro uživatele heroinu v centru Atén. Také je to důsledek šířících se epidemií.

Dalším důležitým vývojem by měl být posun v paradigmatu protidrogových služeb, které celosvětově předělávají slogany o válce proti drogám na pragmatičtější a funkčnější. Ale některé staré předpojatosti neúspěšné války proti drogám zůstávají, stejně jako název “protidrogové oddělení” a podobná označení, která stále vykazují nějakou formu spoluúčasti na neúspěšném režimu založeném na propagandě a lžích.

Je samozřejmé, že Řecko by mělo být první, které přivítá nějaký pokrok. A podobně, i naši kyperští přátelé a vlastenci by chtěli vstoupit do světa bez prohibice. To vše záleží na nás.

Napsal Enrico Fletzer

NOVINKY ZE SEKRETARIÁTU

Jaké jsou perspektivy pro vytváření drogového míru teď, když se zdá, že světu hrozí blížící se válka? Poslední vývoj v Izraeli a na Ukrajině by mohl velmi dobře a rychle přetvořit geopolitický rámec, ve kterém žijeme. Ať se stane cokoliv, výzva k více svrchovanosti v evropské protidrogové politice – a méně slepé poslušnosti vůči USA nebo OSN – se zdá stále více a více legitimní. Na podzim začneme naši činnost v Evropském parlamentu, abychom získali podporu pro tuto pozici.

Ale nejprve se bude konat naše výroční valná hromada (GA) od 26. do 28. září v Goricku, Slovinsko. Všichni členové ENCOD jsou srdečně vítáni se zúčastnit. Během tří dnů prodiskutujeme jak vnitřní záležitosti, tak i návrhy strategie reformy v Evropě. Prosím zaregistrujte se do 1. září. Zde najdete program a registrační formulář.

Členové ENCOD, kteří se nemohou zúčastnit, mohou dát svůj hlasovací mandát jinému členovi, který bude přítomen na GA.

Republish