ENCOD buletin k drogovej politike v Európe

Nr. 48 únor 2010

Drogová válka – Mediální válka

Ačkoli čím dál více lidí, včetně vědců, politiků a intelektuálů uznává, že prohibice není řešením problémů s drogami, pro obyčejného občana se však nic po desetiletí nezměnilo. Drogy škodí a zabijí, a proto by měly být zakázány! Ve veřejných debatách ani v médiích se o nich v jiném kontextu ani nemluví. Ale je velký rozdíl mezi tím, co říkají ti, kteří prosazují prohibici, a jak se cítí lidé, kteří volí a vybírají ty, kteří tvoří novou politiku.

Jestliže vědecké důkazy poukazují na neúčinnost prohibice, proč to sdělovací prostředky ignorují? Je to podivný stav, a to nejen proto, že novináři demokratických zemí západu tvrdí světu, jak jsou svobodní a spravedliví, a současně mají tendence kritizovat země, kde funguje cenzura.

Ať se nám to líbí nebo ne, média publikují články podle toho, co si lidé přejí slyšet. Proto jsme neustále zahlcováni zprávami o zachycení ohromných zásilek drog, odhalení další pěstírny konopí, zatýkání zločinců, rychlém zbohatnutí či krachu anebo z té smutnější stránky – o smrti nebo postihu obětí, které nesou jen malou odpovědnost, ale jsou za to trestáni.

Proč nám nejsou pravidelně, ba ani příležitostně podávány zprávy o výsledcích efektivnosti prohibiční politiky? Proč vědci nebo politici, kteří se na to ptají, nejsou nikde vidět?

Je to podivné, je to nečestné! Obzvlášť, když sledujeme zpravodajství, která dávají zkreslený pohled na fakta. Cato institut pro politickou dekriminalizaci v Portugalsku vytvořil počátkem léta 2009 studii Dekriminalizace drog v Portugalsku: Poučení pro vytvoření zdravé a úspěšné protidrogové politiky se závěrem, že nevzrostla konsumace drog, ani nemoci či smrt. V některých případech dokonce sledované hodnoty významně klesly.

Takže si jistě dovedete představit naše překvapení, když jsme po pár měsících viděli na všech portugalských TV stanicích zprávu s titulkem: ´´ V roce 2007 vzrostla v Portugalsku smrt způsobená drogami o 45%´´. Nemohli jsme tomuto výmyslu, ze kterého se stal velmi rychle mezinárodní titulek, uvěřit. Měli jsme oficiální data statistického oddělení portugalského Institutu pro boj proti drogám, která vůbec neopravňovala k takovému závěru.

Pravda byla zjištěna jednoduše: tyto výsledky ukázaly, že finanční prostředky, metody a počty prokázaných úmrtí v souvislosti s drogami vycházely z jiných údajů, než výzkum předešlých let. Není možné tvrdit, že se zvyšovalo číslo počtu úmrtí spojených z drogami, jak bylo později potvrzeno od příslušných úřadů. Bohužel zpráva způsobila své. A dřívější zpráva ukazující úspěch politiky, která měla dekriminalizovat užívání drog byla opět zapomenuta.

Jak víme, občané zachytávají zprávy hlavně z titulků tisku. Lidé nemají čas číst vědecké zprávy, a tak často věří zprávám z dostupných medií, především pokud si nepřejí změnit jejich názor.

Jiná věc, které nerozumíme je, proč mezi tolika žurnalisty, kteří brání pravdu za každou cenu, nikdo nejde proti proudu a nezačne publikovat systematicky pravdu, přestože i mezi jsou někteří pravidelnými konzumenty .

Položil jsem tuto otázku mnoha žurnalistům a k mému překvapení, spousta z nich nechtěla odpovědět, někteří ji odložili a někteří se vyjadřovali nejasně a výmluvně odkazovali: ´´Negativní signál dětem, psychický defekt, strach ze ztráty statusu..´´ A nakonec matky nejsou rády, pokud jejich dcery randí s feťákama. Jiní mají jasno, velká část médií je dnes vlastněna společnostmi, které mají pouze komerční a/nebo politické zájmy. Není tu žádný zájem začít diskusi, alespoň ne zatím. Jak to bude v budoucnu, kdo ví!

Někdo také řekl, že informace, které dostává jsou rozporuplné, občas falešné nebo založené na teoriích, které nejsou vědecky ověřené. A to by měla být práce pro aktivisty. Neměli bychom vynaložit více úsilí a informovat veřejnost? To je možné pouze pokud budeme publikovat rozumná fakta. Časy se změnily, dnes není nikdo další, kdo upřesňuje pravdu, než jsme my. Nepochybně v tom má prsty počínající cenzura internetu.

´´Já konsumuji, jsem inteligentní, svéprávný a schopný. Můj šéf to neví, a proto mám práci, a nakonec v tomto nefér světě jsem i podporován´´! Jsou drogy důvod k neúctě? Ne, záležitost drog je příliš vážná na to, aby zůstala skryta či utajena jako bezvýznamná.

Na jedné straně fanatičtí konzervativci, na straně druhé zbabělci, a mezi nimi aktivisté, kteří křičí proti velké nespravedlnosti a krutosti systému, který přetrvává už téměř půl století v mučení, zadržování a zabíjení miliónu lidských bytostí ve válce proti drogám po celém světě.

Jsme pouze my? Myslím, že je nás každým dnem více, a že naše materiály a argumenty přibývají a mají váhu. Co ještě chybí? Potřebujeme oslovit každého občana, každého jednotlivce, neboť oni budou volit ty, kteří budou vytvářet politiku. Nejlepší postup je skrz média. V okamžiku, kdy spojíme naše úsilí a zaměříme se na cíl, jsme schopni dosáhnout čehokoli.

V tomto boji jsme se naučili, že je dobré dělat kroky pomalu, postupně a s dlouhodobým účinkem, které budou následovat další. Rychle se obvykle nic nezmění.

Jak bylo řečeno, navzdory všemu potřebujeme hlavně společnost, která myslí a jedná. A buď převládne střízlivost nebo tento systém upadne, jelikož nebude prostor pro alternativní zkušenosti a poznání. Velké utopisté 20. století vždy obhajovali názor, že lepší společnost je taková v níž má člověk prospěch z vlastního „těla“. Lidský mozek potřebuje víc než jen pouhé uspokojení jídlem a obyčejným přežíváním, jak to dělají zvířata.

Je nesporné, že všechny společnosti vždy užívali nejméně jednu psychoaktivní látku, a postupem času i více než jednu. Například v Evropě byl přijat tabák. A dále nejtvrdší exportovaná droga ze všech: alkohol. S globalizací jsou dnes dostupné všechny produkty a otázka zní: má stát zasáhnout a regulovat distribuci, nebo vše nechat v rukou černého trhu?

Lidský mozek je příliš složitý a náročný a neměli bychom mu nic popírat. Měli bychom studovat a zvažovat všechny dřívější, někdy strašlivé koncepce, které předstírají, že říkají pravdu? Anebo bychom měli všichni přestat s kouřením, pitím, abstrakcí, představováním či mít nějaké pocity? Ignorovat vše, co bylo získáno pod vlivem drog? Vzdát se kvantové mechaniky?

Někdo mi řekl, abych nebyl naivní a nemyslel si, že velké ekonomické zájmy, kterým je ve prospěch nelegální obchod, se pomalu vzdají a odejdou z nejlepšího obchodu, který kdy byl, bez boje. Stejně jako zájmy politické, které kontrolují média a diktují lidem, co chtějí.

Válka proti drogám se uskuteční v médiích, skrytou manipulací. Ale jako ve velkých revolucích ve prospěch spravedlnosti, jsme zde my, abychom mluvili, veřejně kritizovali a především mluvili pravdu!

Jorge Roque (s pomocí Petera Webstera)

Republish