Human Rights Watch

19 March 2009

Letter to the Moroccan King to ask for Chakibs inmediate release

Update 14.4.2011: Chakik El-Khayari is free: Youtube

Marocké úřady stále zadržují Chekiba el-Khayariho kvůli jeho aktivitám v oblasti lidských práv a kvůli údajnému falešnému obvinění členů vlády, – a měly by ho okamžitě propustit, zní vyjádření Human Rights Watch (Hlídky lidských práv) po prozkoumání jeho případu. El-Khayari je ve vazbě již čtyři týdny. Soud zatím nevznesl obvinění.

21. února 2009 se el-Khayari objevil u soudu v Casablance před vyšetřujícím soudcem Jamalem Serhane. Soudce se zabýval El-Khayariho obviněními z urážek státních úřadů a úředníků a z podrývání jejich autority, což je podle paragrafu 263 a 265 trestního zákoníku přestupek, za který může být udělena pokuta a vězení až do výše jednoho roku, jak uvedl Mohamed Khattab, jeden z jeho právníků, který byl přítomen soudnímu přelíčení. Oficiální prohlášení vydané po el-Khayariho zatčení zmiňuje, že byl vyšetřován také pro přijetí peněz ze zahraničí za účelem diskreditace úsilí marockých úřadů v boji proti obchodu s drogami.

„El-Khayari teď byl měsíc v cele předběžného zadržení a všechny marocké úřady se mohly přidat k obvinění, že pošpinil státní úsilí v potlačování drogového obchodu,“ řekla Sarah Leah Whitsonová, ředitelka Human Rights Watch pro Střední Východ a Severní Afriku. „Je zřejmé, že pokrok, který Maroko učinilo v oblasti svobody vyjadřování, se nevztahuje na falešné obinění.“

El-Khayari, prezident Asociace pro lidská práva v Rifu, byl vzat do vazby 17. února 2009, kdy reagoval na obsílku Národní brigády justiční policie v Casablance. Následujícího rána policisté v civilu prohledali jeho dům v Nadoru v severním Maroku, aniž by ukázali povolení, a zabavili počítač a dokumenty týkající se Asociace.

El-Khayari zůstává v cele věznice Oukacha v Casablance. Soudce Serhane odmítl ponechat jej v průběhu vyšetřování na svobodě. Dosud nebylo stanoveno datum druhého slyšení před vyšetřujícím soudcem.

Před svým zatčením vyjádřil el-Khayari v mezinárodních médiích či na evropských konferencích mnohokrát pochyby o horlivosti marockých úřadů při potlačování pašování nelegálních drog z Maroka do Španělska. El-Khayari je dále aktivistou bojujícím za práva Berberů. Kritizoval také špatné zacházení marockých bezpečnostních sil s migranty z jiných afrických zemí, kteří se zkouší přes Maroko tajně dostat do Evropy, a chování marockých i španělských bezpečnostních sil k marockým občanům u hranic se španělskou enklávou Melilla.

Represivní akce marockých úřadů potvrzují záměr tlačit na el-Khayariho a zastrašit tak ostatní aktivisty lidských práv, bez ohledu na výsledek soudu, naznačuje výzkum Human Rights Watch. Zaprvé, vyšetřující soudce Serhane odmítl dočasně propustit el-Khayariho. Navíc, podle Khattaba a Ahmeda Arhemouch, dalších el-Khayariho právníků, soudce Serhane zatím odmítal povolit obhajobě přístup k záznamu el-Khayariho výpovědi u policie, tedy k jednomu z hlavních dokumentů celého případu. Právníci dodávají, že soud obvykle poskytne okamžitý přístup k soudní složce klienta, a označují soudcovo jednání jako velmi neobvyklé.

Vedení věznice Oukacha odmítlo povolit el-Khayarimu přístup k rádiu, televizi i novinám, ačkoli ostatním vězňům je toto dopřáno.

Místní úřady v Rifu zamezily téměř veškerému úsilí zorganizovat pokojné akce požadující el-Khayariho propuštění. Odmítly vydat povolení spolku asociací, aby se sešel 2. března ve veřejném sále v Nadoru k naplánování projevů solidarity. (Nezasáhly však, když se aktivisté místo toho shromáždili v nedaleké kavárně.) Místní úřady zabránily podobným akcím také v blízkém městě el-Hoceima a v Midaru, kde byly naplánovány na 17. březen. 14. března nadorská policie vyslýchala pět hodin Mohameda el-Hammouchiho, více-prezidenta Rifské asociace pro lidská práva, mimo jiné ohledně jeho kontaktů s mezinárodními organizacemi a ohledně návštěvy Human Rights Watch v regionu.

Marocká média spojují el-Khayariho případ s vyhoštěním podezřelého důstojníka zpravodajské služby působícího na španělském konzulátu v Nadoru, který si podle novinářů vytvořil blízké vazby s místními občany. Marocko-španělské vztahy jsou napjaté v důsledku zakazující drogové politiky, nelegální migrace a sporných španělských enkláv Melilla a Ceuta – o všech těchto otázkách se el-Khayari veřejně vyjadřoval.

„Pokud je proti el-Khayarimu veden spravedlivý proces, a zatím všechny kroky v případu svědčí spíše o opaku, úřady by jej měly okamžitě obžalovat na základě jasně definovaného přestupku, jiného, než je veřejný projev, a zajistit mu v průběhu vyšetřování svobodu a spravedlivý proces,“ řekla Whitsonová.

Jeden z jeho typicky otevřených rozhovorů byl vysílán v arabštině na rádiu Netherlands Worldewide 16. ledna 2009. V tomto interview el-Khayari kritizoval nedávné zatčení domnělých obchodníků s drogami a označil je za podvod, když skuteční podvodníci „vládnou regionu a vládnou dokonce i na celostátní úrovni zevnitř parlamentu. Jsou přítomni v největších národních stranách zastoupených v parlamentu.“ Podle přepisu vysílání El-Khayari jmenoval údajného drogového barona z nedaleké vesnice, „který se nebojí říci veřejně: ‘Stejně jako král Mohamed VI. vládne v Rabatu, já vládnu zde.‘„

Ve vysílání ze září 2008 na francouzské televizní stanici M6 ukazoval el-Khayari reportérovi místa, odkud startují závodní čluny plně naložené drogami, a apeloval na marocké úředníky a jejich nečinnost.

„Pokud jsou zde jedinci, kteří věří, že je el-Khayari očernil, nechme je usilovat o soudní nápravu,“ říká Whitsonová. „Ale zákony, které dovolují uvěznění – buď jako předběžné opatření nebo jako trest – jako odpověď na kritiku vůči jedincům či celým státním institucím, jsou v rozporu se svobodou projevu.“

Human Rights Watch navštívila 14. března el-Khayariho rodiče v Nadoru. Ti uvedli, že od 18. února, kdy byl prohledán jejich skromný byt, v němž měl Chekib svou kancelář, je úřady neobtěžovaly ani nezastrašovaly. El-Khayariho bratr Amine a právník Arhemouch potvrdili, že el-Khayari nemluvil o žádném fyzickém týrání během policejního výslechu.

V prosinci 2008 dokončil svůj šestiměsíční pobyt ve vězení jiný aktivista, Brahim Sab’alil z Marockého centra pro lidská práva, obviněný z „hanobení státních orgánů“, když jim přisoudil údajně „falešné zločiny“ prohlášením, že policie byla zodpovědná za úmrtí během střetů na jihu města Sidi Ifni v červnu 2008.

„Maroko zažívá díky svému kreditu boom v oblasti aktivit týkajících se lidských práv,“ říká Whitsonová. „Ale tento kredit bude plně zasloužen jen tehdy, pokud úřady přestanou užívat zákony, které umlčují slova těch, kdo kritizují státní správu v citlivých otázkách.“

Republish