Tisková zpráva k výročnímu setkání Komise OSN o omamných látkách 21–25. března 2011 ve Vídni

ENCOD organizuje tiskovou konferenci s delegací občanů z celého světa, kde bude komentovat výsledky setkání Komise OSN o omamných látkách.

Datum konání: 25. března 2011

Registrace: od 10:30

Začátek: 11:00

Místo: Cafe Landtmann (Löwel Zimmer), Dr. Karl Lueger Ring 4, 1010 Vídeň, Rakousko

Po padesáti letech je svět připraven pohřbít Jednotnou úmluvu OSN o omamných látkách. Encod – Evropská koalice pro spravedlivou a efektivní drogovou politiku – vyšle do Vídně delegaci, aby tento pohřeb připravila.

Od 21. do 25. břena 2011 se bude ve Vídni konat výroční setkání Komise OSN o omamných látkách ke zhodnocení výsledků celosvětové strategie proti nelegálním drogám.

V březnu 1961 byla podepsána Jednotná úmluva OSN o omamných látkách. Během uplynulých 50 let přihrála celosvětová prohibice monopol na nelegální látky kriminálním skupinám, které jsou přirozeně chamtivé a vyhýbají se zodpovědnosti a skládání účtů. Dnes jsou drogy snadno dostupné všem, včetně dětí. Ty dokonce končí ve vězeních, jak v Evropě, tak v USA, kde se očekává, že kontrolní systémy jsou nepropustné.

UNODC (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu) odhaduje globální zisky z nelegálních drog na přibližně 400 miliard euro ročně, to znamená 12 500 euro každou sekundu. Část z těchto peněz je použita na financování další kriminální činnosti nebo dokonce teroristických skupin. Avšak velká část vstupuje do normálních finančních a obchodních operací a v mnoha zemích také do rukou orgánů státní moci, což vytváří ekonomické škody a šíří korupci.

Po padesáti letech je čas uznat, že prohibicionistická politika se stala bezcennou a nemůže nadále sloužit jako základ pro něco, co je zavádějícím způsobem nazýváno „globálním systémem kontroly drog“.
Existují minimálně tři základní důvody na podporu našeho tvrzení, že Jednotná úmluva přestala být relevantní.

1. V roce 1961 bylo k dispozici málo nebo žádné vědecké důkazy, ze kterých by bylo možno vyvodit, zda se prohibice drog ukáže být úspěšnou, nebo katastrofální. Ačkoli již tehdy někteří experti a historici předpovídali fatální vývoj, kterého jsme od té doby svědky, bylo v roce 1961 stále možno upřímně věřit, že bude prohibice fungovat tak, jak bylo naplánováno.Dnes je zde dostatek důkazů, že užívání a zneužívání ilegálních drog se od roku 1961 zvýšilo a že bylo doprovázeno dlouhým seznamem závažných škodlivých „nezamýšlených následků“, které jsou prohibicí vytvářeny. Navíc zde máme téměř úplný vědecký konsenzus ohledně závěru, že neexistuje spojení mezi stupněm represe a úrovní užívání drog.
2. Během prvních let po roce 1961 existoval široký mezinárodní konsenzus mezi OSN a CND (Komise o omamných látkách). Tento konsenzus již neplatí. Od Zvláštního zasedání valného shromáždění OSN (UNGASS) v roce 1998 je CND stále více rozdělena. A od zasedání CND v roce 2008 lze bezpečně tvrdit, že je zde nepřeklenutelná propast mezi postoji skupin členských států OSN ohledně směřování drogové politiky. Některé státy začaly implementovat politiku k omezování s drogami souvisejících škod a k zajištění lidských práv osobám, kriminalizovaným drogovou prohibicí. Tyto politiky však kvůli omezením plynoucím z Jednotné úmluvy nemohou být plně zapracovány.
3. V roce 2009 požádala bolívijská vláda o pozměnění dvou článků Jednotné úmluvy OSN s cílem zrušit povinnost zakazovat tradiční užívání kokových listů. V andských zemích je užívání lístků koky integrální součástí prastaré kultury. Přežilo po více než 5000 let a dodnes je tento list používán jako doplněk stravy, lék a součást setkání a slavností v každodenním životě milionů lidí. V těchto zemích je možno popíjet kokový čaj i na ambasádách západních států.V lednu 2011 vyšlo najevo, že 17 zejména západních zemí podalo námitku proti pozměňovacím návrhům. Jejich motivace nemá vůbec nic do činění s podstatou kokového listu a jeho působením na lidské zdraví, ale je založena čistě na důležitosti udržení „integrity“ Jednotné úmluvy z roku 1961. Tím těchto 17 států implicitně uznává, že začneme-li pozměňovat text úmluvy, povede to nevyhnutelně k jejímu rozkladu. Jejich zprávou světu je, že dávají přednost tomu, aby byla úmluva OSN porušována, než aby byla změněna, nebo se o ní alespoň diskutovalo.

Spojené národy by měly začít vytvářet alternativní strategii kontroly drogového fenoménu. Strategii, která je postavena a místních zkušenostech a vědeckých důkazech, nikoli na morálních principech, které jsou zcela mimo realitu. Jako občané světa, kteří jsou mnoha způsoby dotčeni a ovlivňováni drogovou problematikou, naléháme na Spojené národy, aby nahradily Jednotnou úmluvu jinou globální dohodou, která umožní jednotlivým vládám navrhovat a zavádět svou vlastní politiku.

Mluvčí

Kurt Blaas (Rakousko): lékař, prezident asociace „Cannabis as a medicine“ („Konopí jako lék“)

a další…

Republish