Závěry veřejného slyšení o evropské drogové politice
23 . 02. 2010
Evropský parlament, Brusel
V Evropském parlamentu se 23. února 2010 projednávalo téma drogové politiky v EU. Na pozvání řeckého člena Evropského parlamentu Michaila Tremopoulose a organizace ENCOD, přijelo na 40 zástupců organizací evropské občanské společnosti z patnácti různých zemí, aby členům Evropského parlamentu, Evropské komisi a radě vyjádřili svá doporučení, jak v budoucnu ke kriminalizovaným drogám přistupovat.
Jednání navštívili také zástupci Drugs Coordination Unit Evropského parlamentu a jeho členové Dennis de Jong (Nizozemsko, GUE) a Michail Tremopoulos (Řecko, Zelení). Jednání se konalo dva týdny před každoročním meetingem výboru spojených národů ve Vídni.
Hlavním tématem veřejného slyšení byla „Zpráva o globálním trhu ilegálních drog 1998 – 2007″, kterou v roce 2008 financovala Evropská komise. Tento průzkum byl proveden týmem uznávaných odborníků, kterým předsedal profesor Peter Reuter z amerického výzkumného centra Rand Corporation a pan Franz Trautmann z institutu Trimbos v Nizozemsku. K průzkumu došlo až po mnoha letech snažení občanských organizací o nezávislé zhodnocení důsledků světové drogové prohibice.
Zpráva uvedla Drugs Coordination Unit Evropské komise. Její výsledky potvrzují, že teorie drogové prohibice – používaná jako nástroj pro snížení produkce, distribuce a konzumace „kontrolovaných“ drog – není pravdivá. Podle zprávy má snaha o kontrolu světového ilegálního trhu s drogami jen minimální efekt; roční hodnota se odhaduje na 300 miliard amerických dolarů.
Carel Edwards (European Commission), Michail Tremopoulos (MEP), Fredrick Polak (ENCOD) and George Oikonomopoulos ( Elefsyna, Greece)
Kontrola produkce má sice občasné lokální úspěchy, nicméně není schopná ovlivnit dostupnost drog celosvětově; kontroly nezákonného obchodování již nejsou úspěšné.
Léčba snižuje poškození, jak závislých uživatelů, tak i společnosti bez snížení rozmachu užívání drog.
Snahy o prevenci jsou postiženy nedostatkem programů s prokázanou efektivitou.
Snížení rizik pomohlo narůstajícímu číslu zemí, ale zaměřuje se jen na úzkou část problému s drogami.
Postihy za drogy nezabraňují pokračující dostupnosti za nízké ceny. Navíc způsobily značné škody, které jsou nerovnoměrně rozdělené mezi jednotlivé země. Drogová prohibice je hlavní příčinou násilí, korupce, ekologických a zdravotních škod. Tyto problémy jsou odpovědné za smrt, nemoci a vážné zhoršení životního standardu miliónů lidí, konzumentů, jejich okolí a společnosti obecně.
Dennis de Jong (MEP)
Stručně řečeno je závěrem zprávy to, že drogová politika postavená na prohibici, způsobila nesmírné škody a málo, pokud vůbec, dobra. Evropské unii by mělo být pogratulováno za zajištění tohoto výzkumu. Teď by měla jednat dle získaných znalostí. Jejich ignorace by se rovnala trestné nedbalosti.
Veřejné projednávání tudíž vyžaduje od Evropské unie následující iniciativy.
1. Zorganizovat co nejdříve Evropský summit o budoucí drogové politice, na který budou pozvány národní autority, parlamentáři a zástupci občanské společnosti ze sedmadvaceti členských států. Cílem summitu by mělo být hledání možností pro aplikaci inovační drogové politiky, nestavěné na prohibici, nýbrž na výsledcích výše uvedené zprávy a na zkušenostech lokálních úřadů a organizací občanské společnosti.
2. Vydat obecné doporučení členským státům, aby se zhodnocení jejich současné drogové politiky stalo politickou prioritou. Evropská unie by měla umožnit každému státu zvolit si politiku, kterou považuje za adekvátní v mezích dodržování lidských práv, osobní svobody a sociální soudržnosti a která současně způsobí co nejméně vedlejších škod.
Bruno Valkeneers (Liaison Antiprohibitioniste, Bruxelles)
3. Využít příležitosti nadcházejícího setkání Komise drog OSN ve Vídni ke zdůraznění významu snižování škod a spuštění debaty k přehodnocení obecných zásad OSN za účelem podpory alternativních způsobů regulace obchodu s drogami, které nejsou založeny na prohibici.
4. Posoudit možnosti zvýšení míry tolerance vůči občanům a EU k vytvoření uzavřených vazeb pro produkci a distribuci množství konopí nezbytných pro vlastní osobní potřebu, ve snaze snížit škody a závislost na černém trhu.