Bulletin ENCODu o protidrogové politice v Evropě

Červenec 2014

Den osvobození konopí v Amsterdamu: Zákon náskokového handicapu

Aktivisté, podniky, spotřebitelé konopí a pěstitelé z celé Evropy se shromáždili 15. června v Amsterdamu na oslavu Dne osvobození konopí (Cannabis Liberation Day), každoročního bezplatného festivalu organizovaného VOC (Unií pro zrušení zákazu konopí). Holandská politika konopí i nadále trpí podle “zákona náskokového handicapu”.

Šestý ročník “Cannabis Bevrijdingsdag” se konal na novém místě, v nádherném amsterdamském Flevoparku a přitahoval návštěvníky z Belgie, Německa, Velké Británie, Španělska, Francie, České republiky, Itálie a dokonce i Dubaje. Hodně se tam mluvilo o zániku kdysi tolerantní a pragmatické nizozemské politiky konopí. Během posledních patnácti let to šlo od desíti k pěti, s trvalým poklesem počtu coffee-shopů z více než 1500 v devadesátých letech na zhruba 600 dnes a represivních opatření jako “weedpass” (průkaz uživatele) a navrhované maximum 15% THC pro prodávané konopí.

Proč země, která je (ne)slavná po celém světě pro svou liberální politiku vůči konopí, přijala princip nulové tolerance, přístup ve stylu války proti drogám, zatímco se zbytek světa ubírá směrem k liberalizaci?

Odpověď může spočívat v “zákonu náskokového handicapu”, který objasnil holandský historik Jan Romein v roce 1937. Jedním z příkladů, které Romein použil k vysvětlení tohoto zákona je pouliční osvětlení v Londýně, který jako jedno z prvních měst na světě zavedl ve velkém měřítku pouliční osvětlení. Elektřina dosud nebyla vynalezen, takže v Londýně pouliční osvětlení fungovalo na plyn.

V době, kdy následovala ostatní města, byla k dispozici elektřina, takže tato města instalovala elektrické pouliční osvětlení hned od začátku. Náskok Londýna se ukázal být handicapem, když došlo na modernizaci jeho systému.

Je to zarážející analogie k tomu, co se stalo s nizozemskou politikou vůči konopí v průběhu posledních patnácti let. V roce 1976 bylo Holandsko první zemí na světě, která dekriminalizovala užívání a držení malého množství konopí pro osobní potřebu. Aby to bylo možné, zavedlo se oddělení konopných produktů a jiných nelegálních drog v “Opiumwet” (opiový zákon, zabývající se všemi nelegálními drogami).

Tato rozluka šla ruku v ruce s oddělením drogových trhů. Cílem bylo a stále je vytvořit situaci, kdy lidé, kteří si chtějí koupit konopí, tak mohou učinit v bezpečném prostředí, kde nejsou vystaveni dalším nelegálním drogám s většími zdravotními riziky, jako je heroin a kokain.

Na pravou míru uvádíme mylnou představou, kterou stále šíří dnešní vlády: coffee-shopy nebyly nikdy “plánované” státními orgány. Původní pokyny policie byly zaměřené na tzv. “domácí prodejce” působící v dotovaných mládežnických centrech jako Paradiso a De Melkweg. Jen díky chytrým podnikatelům vznikly coffee-shopy, jak je dnes známe. Těm bychom měli poděkovat spíš než tehdejším vládám.

Rychlý posun vpřed do roku 2014. Svět se docela dramaticky změnil. Pryč jsou dny, kdy Holandsko bylo jedinou zemí s liberální politikou vůči konopí. Zdá se, že seznam států, které dekriminalizovaly nebo legalizovaly konopí roste každý měsíc: Uruguay, státy Denver a Washington, Španělsko, Belgie, Portugalsko, Česká republika … Zatímco se stále potýkáme s pouličním osvětlením na plyn, tyto země si zvolily mnohem praktičtější řešení.

Vládní návrh omezit množství THC v konopí prodávaném v coffee-shopech na 15% je zřejmě nejnižším bodem úpadku holandské politiky. Zásadní oddělení konopí na jedné straně a drog jako heroin a crack na straně druhé bude obětováno v případě, že vláda dosáhne svého. Každé konopí nebo hašiš obsahující více než 15% THC bude považovaný za tvrdou drogu. Coffee-shopy, které nabízejí “silné konopí” budou uzavřené, protože dodávají “tvrdé drogy”. Mírumilovní pěstitelé konopí může být pronásledováni jako výrobci pervitinu a heroinu.

VOC se usilovně snaží přesvědčit poslance, že toto opatření je stejně nebezpečné, jako to je absurdní. Samotné základy moderní nizozemské protidrogové politiky jsou v sázce.

Aby toho nebylo málo: “Raad van State”, důležitý poradní orgán vlády v právních záležitostech, dal souhlas k zákazu vstupu turistů do coffee-shopů v dlouho očekávaném rozhodnutí zveřejněném 18. června. Rada prohlásila, že zákaz pro neholandské obyvatele v coffee-shopech je sice forma diskriminace, ale je nicméně dovolená v boji proti zlu “drogové turistiky”.

Nizozemský ministr spravedlnosti Ivo Opstelten vždy tvrdil, že “nakonec” všechny coffee-shopy budou muset zakázat vstup nerezidentům, včetně těch v Amsterdamu. V tuto chvíli však pouze asi 15% ze všech holandských coffee-shopů ve třech jižních provinciích bylo donuceno zakázat nerezidenty. Tento “severojižní předěl” se zdá v rozporu s věrohodnou a důslednou vnitrostátní politikou. To v podstatě shrnuje nizozemské politiku vůči konopí v 21. století: opak věrohodné a důsledné.

Dobrou zprávou je, že zákon o náskokovém handikapu už nyní v Nizozemsku neplatí. Barcelona má více než 250 konopných sociálních klubů, zatímco Amsterdam má pouze 200 coffee-shopů. V Uruguaji je legalizováno konopí na národní úrovni. Byli jsme předjeti, náskok je nadobro pryč. A v těchto dnech pouliční osvětlení v Londýně funguje na elektřinu, ne?

Napsal Derrick Bergman

NOVINKY ZE SEKRETARIÁTU

Všichni členové ENCOD jsou srdečně zváni k účasti na valné hromadě v Goricku, Slovinsku od 26. do 28. září. Prosím zaregistrujte se do 1. září, pokud si chcete být jisti, že budete mít možnost výhodného ubytování a cestování.

Fotografie od Gonzomedia

Republish